Dobrý den,potřebovala bych poradit co mám dělat :/ s přítelem jsme spolu skoro 4 mesice,jsem 3 měsíc těhotná nechtěně,je to mé třetí dítě a protože partner ho chtěl a já potraty nemám ráda tak je si ho nechali jenže jsem strašně zla,vůbec nevím co mám dělat,nesnáším přítele bydlí 70km ode mě teď poslední měsíc začal jezdit málo a já mám strach že chce utect. Můj bývalý, mě po porodu mlátil a já se bojím že přítele mě těhotenství změnilo a já zůstanu sama,omlouvám se jak píšu ale už jsem fakt zoufalá a nevím co delat. Děkuji za odpověď

Dobrý den, paní Holfeldová,

ocitla jste se v těžké osobní situaci, rozumím Vašemu rozpoložení.

Píštete mimo jiné: "mám strach, že chce utect" a "bojím se, že zůstanu sama."  To jsou existenční strachy, které jsou pochopitelné, nicméně je důležité s nimi terapeuticky pracovat. Zvlášť těhotná žena by v sobě neměla mít výrazně negativní myšlenky, protože to má dopad na ni i na nenarozené dítě. Podle mnoha tezí i dítě v břiše matky prožívá její emoční stav. Pokud jste se rozhodla dítě si ponechat, pak ho přijměte s láskou bez ohledu, co se děje. Dítě je dar, a jakkoli máte v tuto chvíli úplně jiné starosti, zkuste o tom s pokorou přemýšlet.

Nevím, na koho jste strašně zlá - na ostatní, na přítele? Možná i myšlenkově na sebe?... S přítelem budete mít určitě možnost dřív nebo později mluvit. Je potřeba vyjasnit si základní věci - bude se o  Vás starat a bude Vám pomáhat? Jak to bude s bydlením, bude nablízku a jak často s Vámi chce/může být?  Je ztotožněn s rolí otce  s veškerou zdopovědností za dítě i za Vás? Na tyto otázky chtějte odpověď.

Pokud se Vám bude partner vzdalovat, nezbývá než posilovat své myšlenky a svou sebedůvěru v tom smyslu, že to zvládnete i bez něj. Už jste zažila i hodně nepříjemné věci a také jste to překonala. Dítě obohacuje život, přináší dar mateřské lásky a zklidnění. Těšte se na to, ne každá žena má šanci toto prožívat. Nahlížejte na situaci jako na dar a nezůstávejte v pozici oběti. Když se zklidníte a přestanete "řešit", uvidíte, že se začne situace sama vyvíjet se Váš prospěch. Přijměte i reakci druhých, není ve Vaší moci ovlivnit jejich vůli, příliš se pak stresujete tím, že věci nejsou takové, jaké jste si představovala. Takový je ale život. Udělejte co můžete (rozhovor s přítelem), a co nemůžete změnit, nechte v tuto chvíli být...

Doufám, že Vám má odpověď alespoń trochu pomohla najít v sobě sílu a sama sebe dokázat trochu zklidnit. To je to, co nyní potřebujete nejvíce. Důvěru sama v sebe, vnitřní klid a víru, že vše dopadne dobře.

P.S. Pokud byste měla pocit, že by Vám pomohl rozhovor, je možné spojit se se mnou přes PC ( Skype).

S pozdravem

Charlotte Benátská