Milá Charlotto,

vůbec Vás neznám a na Vaše stránky jsem se dnes dostala „zcela náhodou“ – vlastně „nenáhodou“… A strávila jsem u nich kus dne a četla jedním dechem (zej. poradnu)…

Píši Vám proto, že jsem nadšená z Vašich „jednoduchých“ informací a rad, které mi mluví zcela z duše – kladla jsem si na závěr otázku, zda jsem je snad nepsala já…??

Týká se to nejen poradny, ale i Vašeho života… Poslední dobou potkávám lidi, kteří opravdu žiji a zpravovávají téměř totéž, i co se týče svého vývoje…

Omlouvám se za troufalost, ale vyburcovalo mě napsat Vám pár řádků s touto zpětnou vazbou. Také jsem během dvaceti let vědomě zdolávala jednu překážku za druhou a došla k radikálnímu sebepřijetí, za což jsem šťastná a ulevilo se mi.

Jediné, co mi ale zbývá (podstatné), je vyřešit manželskou krizi. Jsme spolu s manželem 33 let. Já udělala za poslední roky „řetězec změn“ (v osobním i pracovním životě), ale manžel se „křečovitě drží starého“. Děti jsou již z domu, mohli bychom si užívat společného času, ale moc to nejde. Přestože manželovi „porcuji“ již roky, že se náš vztah nevyvíjí a mně to již nevyhovuje, zůstaly veškeré mé snahy téměř bez odezvy. Nyní, o úplňku, konečně poprvé manžel přiznal, že se cítí jako v pasti. Totéž já.

Takže jsem dnes udělala pokus – vytiskla jsem pro nás oba Vaše odpovědi jiným klientům, tzn. ty, které se nás týkají… Jsou napsány tak nádherně „jednoduše“ a přehledně, že to pochopí každý… A nechávám vše plynout… Uvidíme…Manžel má „MOŽNOST VOLBY“ (asi víte o „Barometru chování“ z kineziologie…) – kontakt na Vás mám(e)….

S přáním krásného dne

Paní magistro,
zdravím, byl jsem u Vás na konzultaci 6/11/2019, pak na cestách, tak se ozývám po návratu.
Chci Vám poděkovat za přijemné sezení a Vaše úžasné postřehy, a rady k mému "usměrnění"...
Jsem, alespoň byl jsem - vždy životní optimista, poměrně veselý člověk, podnikavý, ačkní, ale hodný.
Dostal jsem v poslední době trochu "naložíno" - ze jsem se i přestal "optimisticky tvářit".
I když jsem si málokdy stěžoval, mohlo to být vidět.
Trochu jsem se uzavřel...
Po Vašem připomenutí a mailu ze 7/11 jsem si to uvědomil, a moc díky!
Pokuím se obrátit negace mého "někdy myšlení" - do pozitiv, jednak "se s tím líp žije", a jednak jistě člověk ze sebe vyzařuje pozitivní energii, kterou mají všichni rádi, a event. nový partner si ji jistě všimne!
Je s tím trochu práce - "povznest se" - ale stojí to "za to"!
Ještě jednou moc díky za skvělé rady a postřehy!
Rád zase přijdu na Vaši další přednášku.
S pozdravem a děkuji
Miroslav

Jestli si vzpomínáte, řešili jsme spolu nevěru mé ženy, kdy já jsem chtěl za každou cenu udržet vztah kvůli dětem. Manželku jsem pak nechat jít, ono tu jinak nešlo. Za 2,5měsíce se vrátila, že si uvědomila, co ve mě má a nechce mě ztratit. To mě překvapilo. Situace se vyřešila sama, jsme spolu a klape nám to. Jen jsem chtěl, abyste to věděla a taky poděkovat, že jste mi vysvětlila, co je pro ženu ve vztahu důležitý a co já neviděl. Teď se k sobě chováme hezky, mám ji stále rád ikdyž měla jiného.

Paní Charlotte, 
situace doma se stabilizovala, tím že jsem si uvědomila, že chyba je v našem soužití s manželem a pochopila jsem, že dítě je vzteklé a nezvladatelné proto, že cítí napětí mezi námi a neví co s tím. Věnujeme se teď dětem oba častěji a také nám vyhovuje, když trávíme s dětmi čas každý zvlášť. S manželem jsme si řekli, že uděláme všechno, co bude dobré pro děti a nakonec se cítíme dobře i spolu, což dříve nebylo.  Děkuji ještě jednou mockrát.

Moc Vám za vše děkuji. Byla jste velkou inspirací. V tom nejhorším jste mě vedla tou správnou cestou a moc mi pomohla. Byla bych vděčna, kdybych se při nějakém karambolu mohla opět na Vás obrátit s žádostí o pomoc… i když doufám, že se můj život konečně narovná.
Děkuji za všechno a přeji mnoho spokojených klientů.

Chtěla jsem napsat už mnohem dřív, ale najednou se vše rozpohybovalo. Teď můžu napsat, že vám strašně moc děkuji. Plánování mám zatím jen krátkodobé, ale i to mi pomohlo a cíl co za rok se formuje. Rada snížit nároky na manžela byla k nezaplacení. Protože vším jsem příjemně překvapená a nedělá mi problém ho před lidmi chválit (což mi nikdy nešlo). A manžel také pozitivně reaguje a chce být víc s námi a zapojuje se. A v práci se to snad také upraví k oboustranné spokojenosti. Když se to shrne, tak jste mi pomohla vidět cestu, motivovala jste mne se pohnout se z místa.