schedule 05.11.2017
Sdílet:  

Mí rodiče jsou mimoni

Jsme dospělí a měli bychom být rozumní. Snažíme se, ale ono to nejde. Třeba když nás čeká rozhovor s mámou nebo tátou, máme pocit, že jdeme na minové pole. Nevíme, kdy špatně šlápneme, s jistotou ale víme, že dříve nebo později dojde k výbuchu.

Poznáváte se? Právě pro vás jsou tyto řádky, pro ty, kteří mají pocit, že jsou nepochopeni, s rodiči se nerozumí a raději jim jdou z cesty.

Kdo za to vlastně může

Rodiče si nevybíráme, to je starý známý fakt. Vybíráme si ale cestu a způsob, jak s nimi komunikovat. V dětství nemáme moc volbu, v pubertě se snažíme prosadit se, jak to jde, a v dospělosti ve vztazích tápeme. Vidíme chyby, které udělali rodiče a které jsme udělali my a bývá to začarovaný kruh, kde není vítěz ani poražený. Obě strany cítí bezradnost a cítí se nedoceněny.

Nejčastější hlášky dětí

S mámou (tátou) se nedá mluvit, nechápou mě, nerespektují to, co říkám, neměli na mě čas, neposlouchali mě, stále mě někam odkládali, táta se staral hlavně o kariéru, o své zájmy, nezáleží jim na mně, chtěli, abych byl jiný, než jsem, stále mě kritizují a nic se jim nelíbí. Jsou totálně mimo.

Nejčastější hlášky rodičů

Ničeho si neváží, obětoval(a) jsem se pro své dítě, myslím to dobře, ale neposlouchá mě, myslí si, že vše je samozřejmostí, nechápe, jak to mám těžké, nepomáhá mi, kašle na mě, měl(a) jsem to udělat jinak, když ho (ji) potřebuji, tak tu není.

Z praxe vím, že lehké to nemá ani jedna strana. Dva generačně jiné světy budou vždy jiné, ať se nám to líbí nebo ne. Také ale vím, že pokud vykročím ze svého stínu a budu chtít věci změnit k lepšímu, většinou to možné je. Cesta k cíli není jednoduchá, protože musím odpustit a přijmout své chyby i pochyby druhých.

Proč stojí za to udělat první krok

Protože právě vaše rodiče máte z nějakého důvodu. Jedním z vašich úkolů je pochopit smysl toho, proč tu jste a proč jste se narodili právě jim.
Protože jen ze zdravých nebo uzdravených kořenů může vyrůst silný strom, který má zdravé a silné větve.
Protože když obstojíte ve vztazích s rodiči vy, zvládnou jednou vaše děti pěstovat dobrý vztah k vám.  
Protože když pochopíte a přijmete sebe a své rodiče, budete vyrovnané a zralé osobnosti.
Protože když odpustíte, nesmírně se vám uleví.
Usmíření se s rodiči je možné i v případě, kdy tu pro nás nejsou fyzicky přítomní. Jde to niterní formou, vnitřní mluvou s nimi. Nejdůležitější emocí je upřímnost. Pošlete jim lásku, ať se stalo cokoli. Schovat se za lhostejnost nebo si říci, že vše vyřeší čas, nepomáhá…Jen láskou je možné léčit bolestné emoce.

Jak komunikovat s rodiči, pokud je máme

Věnujte svým rodičům čas, pokud je to možné. Sami budete jednou rodiči a budete rádi za každý kontakt s dětmi.
Berte jejich připomínky s nadhledem. Skutečně si nemyslí, že vás kritizují, ale že vám dobře radí.
Řekněte jim otevřeně, co se vám nelíbí. Myslet si, že oni to přeci musí vědět, nefunguje. Pokud něco chci, musím to dokázat říci.
Zkuste brát v potaz, že jsou „z jiné doby“ a pochopte, že nezvládají komunikovat, když máte neustále sluchátka na uších a mobil v ruce.
Myslete na to, že mají právo dělat chyby, stejně jako vy.

Víte, čeho lidi nejvíce litují na sklonku svého života?

Ne kroků a chyb, které udělali, ale kroků, které neudělali, protože neměli čas nebo odvahu. Proto si važte každé příležitosti, která vás spojí, věřte, že se vám jednou bude po mámině přeslazené bábovce i po tátových řečech stýskat…

Sdílet: