• ~ Seminář a beseda: Partnerský vztah a komunikace
  • Poradna

    Zpět do poradny

    Dotaz od uživatele Aneta

    Dobrý den, jsem s manželem skoro 12.let ( 9.let jako manžele). Z me strany to nebyla bohužel nikdy láska jako hrom. Manžela miluju, to ano, ale momentálně se bojím ze ho miluji pouze jenom jako otce svých děti a jsem mu vděčná za vše co pro mě kdy udělal a jak mi stal vždy oporou. Je to hrozné hodny muž, ale sem ve fázi ze s nim nedokážu ani spát. Cely den fungujeme skvele, ale když přijde večer a jsme spolu už čisté jenom jako manžele, tak jsme na bodě nula ( z me strany ) a já nevím co s tím mam dělat.

    dekuji moc za odpověď 

    Odpověď od Charlotte

    Dobrý den,

    pravděpodobně se potýkáte s pocity viny, vlastní nedostatečnosti či selhání. Nevyčítejte si, že k muži necítíte to, co byste podle Vás měla cítit. Nelze nikoho odsoudit za to, že žije ve vztahu, který nezačal jako „láska jako hrom.“ Z nějakého důvodu jste si to takto zvolila, muže ctíte jako otce dětí, jste schopna mluvit o vděku a je zřejmé, že na nějaké úrovni dobře fungujete.

    Byla by chyba, pokud byste se přetvařovala a nutila se do něčeho, co Vám není příjemné. Na druhou stranu, je mezi vámi nějaké napětí – jeden něco očekává, druhý není schopen ani ochoten naplnit potřeby a touhy druhého. Dlouhodobě je takový vztah neudržitelný.

    Určitě stojí za to přemýšlet a pojmenovat, proč tomu tak je. Zcela jinak se přistupuje k páru, kde vše na začátku fungovalo bez problémů a po letech intimní život najel do rutinních kolejí, a jinak je to se vztahem, kde to nefungovalo už na začátku. S argumenty jako jsou únava, „přetaženost“ kvůli pracovním povinnostem nebo zápřahu s dětmi, lze pracovat, v podstatě s tím setká každý pár. Životní situace se mění a tím se mění i atmosféra páru či rodiny. Jinou a závažnější situací však je, když je mezi mužem a ženou dlouhodobá nevraživost, nestále čelí vzájemné kritice a není vůle ani jedné strany jít cestou pochopení, pomoci či kompromisu. Není pak logicky nálada ani chuť jakkoli se k sobě fyzicky přiblížit. Ještě obtížnější je to v případě, že Vás (už) po sexuální stránce partner nepřitahuje, nemáte chuť se ho dotýkat a nestojíte o jeho pokusy sblížení. Musíte si ujasnit, zda je šance, aby se situace změnila (pokud by se choval jinak, něco změnil ve svém přístupu, chování apod.), anebo není (i kdyby udělal cokoli, je Vám to jedno a o sexuální kontakt s ním nestojíte), a pak je třeba toto téma otevřít.

    V prvním případě jde o komunikaci na citlivé téma, ale bez něj se neposunete. Oba byste se k tomu měli vyjádřit, říci si, jak to oba vnímáte a pokusit se navrhnout, co s tím. Co pro to oba můžete udělat, abyste se cítili lépe. I malá změna může být významná. V druhém případě je na místě otevřeně říci, jak to máte a vyjádřit, co dál chcete, a co nechcete. Dále bude záležet na tom, s jakými návrhy a argumentací přijde partner. Je možné, že se překvapivě shodnete na nějaké verzi soužití, která vám bude vyhovovat, ať bude jakkoli nestandardní. Nejtěžší je udělat první krok a začít otevřeně mluvit o tom, co si myslíte a co prožíváte.

    Pokud byste uvítali pomoc vedením vzájemného rozhovoru, kde lze věci konkrétně rozebrat a snáze navrhnout podněty k řešení, ozvěte se mi.

    Charlotte Benátská