Dobrý den,

obracím se na Vás s prosbou, protože sama už nevím jak dál. Mám partnera cca 10 let. Vybudovali jsme společně dům, který je psán na něj. Náš vztah není perfektní. Před xx lety se z něj vytratil jakýkoliv fyzický kontakt. Nutno však podotknout, že partner je hodný a nijak mi neubližuje. Dokážeme se společně bavit, avšak kulturní a společenský život ho nijak nezajímá. Mám 35 let a již několik let čekám na dítě. Vždycky když na to přišla debata, tak mi pořád říkal, že dítě chce...jenže bez sexu nemůže být dítě...a tak se stalo to, co se dalo očekávat, že jsem potkala muže....má o mě zájem a já najednou cítím zase všechny ty pocity, které už jsem myslela, že nikdy nezažiju....Muž, který má o mě zájem chce abych odešla od stávající partnera ...ne však kvůli němu ale spíš kvůli sobě, že jsem nešťastná....takže tato situace dospěla až tak daleko, že jsem si našla byt s vidinou toho, že opustím partnera, dům i vše co jsme spolu vybudovali a začnu od nuly....bohužel, ted stojím na rozcestí a nevím jak dál....na jednu stranu, chci být šťastná a na nový život se těším, na druhou stranu je mi líto stávajícího partnera a domu, co máme....a taky jestli dělám dobře. S partnerem jsem o tom mluvila, říkal, že se to spraví a zapracuje na sexuálním životě(který prý nepotřebuje )...ale mě už je jen ta představa nepříjemná...cítím hrozné výčitky a už nevím jak dál...

Mnoho žen se potýká se stejným problémem. Jsou schopny čekat, obětovat se a leccos „vydržet“ s vidinou, že si to časem nějak sedne…Nemusí jít zrovna o dítě, ve snaze zachovat stávající partnerský stav a vybudované hnízdo jsou schopny najít i pozitivní věci v jinak nefunkčním vztahu.

Vy jste ale mnohé trefně popsala. Nefunguje intimita (jeden z pilířů partnerského vztahu!), kulturní a společenský život vás názorově míjí, dokonce vás nadchnul nový muž, byla jste aktivní ve smyslu hledání nového bydlení. Všechno, co se událo, vás směruje VEN z místa, kde jste teď.  Empatická a citlivá bytost ale potřebuje doladit i svůj VNITŘEK, své nitro. Popasovat se s pocity výčitek a vnímat, že se rozhodla správně. Ne rozumem, ale citem.

JE LÍTOST NAD NĚČÍM, CO NEFUNGUJE, NA MÍSTĚ?

Lítost nad tím, že opustíte partnera a společný dům, má dvě roviny. Pro vás to momentálně představuje ztrátu, krok do neznáma, s nejistým koncem. Jiný, objektivní pohled nicméně nabízí otázku, zda má smysl litovat něčeho, co nefunguje, zůstávat někde, kde nejste citově ani fyzicky naplněná, a tedy šťastná. Co když změnou víc získáte, než ztratíte?

NESOULAD V INTIMNÍM ŽIVOTĚ

Při sexu se naplno projeví všechny smysly - slyšíme, vidíme, cítíme, dotýkáme se a v přeneseném slova smyslu ochutnáváme. Pokud necítíme, že jsou všechny smysly uspokojeny, je to pro nás signál, že se k nám tento partner nehodí. Tento fakt bývá podceňován. Sexuální akt je spojení lidí, které přesahuje tělesnou úroveň, dotýká se naší duše. Mnoho lidí je tak přesvědčeno, že intimita znamená sexuální akt. Nejniternější formou intimity je však vzájemná blízkost. Okamžik, kdy jsme těsně u sebe a nemusíme dělat nic, jen jsme spolu. Vnímáme naše srdce, dech, teplo našich těl a hluboký vnitřní klid. Toto, kdybyste vnímala, bylo by mezi vámi něco spřízněného, něco, co je mimo sexuální kontakt a je hluboce uspokojující. Je třeba zdůraznit, že ne všechny páry chtějí a potřebují sex. Je to v pořádku pro ty, kteří to mají stejně a najdou se.

LZE „ZAPRACOVAT“ NA SEXUÁLNÍM ŽIVOTĚ?

V mnoha ohledech ano. U každého páru to ale znamená něco jiného. Bylo by samozřejmě na místě vědět/zjistit, proč partner „nepotřebuje sex.“ Znamenalo by to otevřít se někomu, kdo by mu pomohl zorientovat se v tom, proč to tak má, zda se to týká vás nebo žen obecně. Pokud nic řešit nechce, nemá smysl ho jakkoli směrovat.

Vy toužíte po rodině, po plnohodnotném vztahu a vzájemném porozumění. Představa fyzického sblížení se s přítelem je vám nepříjemná. Hanko, věřím, že jste v řádcích a mezi řádky sama našla odpověď.  Pokud byste i tak potřebovala získat pocit jistoty a pevného odhodlání, kontaktujte mne.

Ch.Benátská